Slavnost Svantovítova na Rujáně

Slavnost Svantovítova na Rujáně

Když bozi válčí, spása je v umění

1912, vaječná tempera, olej, plátno, 610 × 810 cm

Historický podnět ke druhému obrazu z cyklu Slovanská epopej vzešel z osudů pobaltských Slovanů. Ostrov Rujána pro ně znamenal centrum slovanského pohanství a dlouho odolával přijetí křesťanství.

V hlavním městě Arkona se každoročně pořádala po žních velká kultovní slavnost, kterou v 8. až 10. století navštěvovali poutníci z dalekých krajů. Na mysu Arkona stál chrám pohanského boha Svantovíta plný pokladů, kde se nacházela i jeho velká socha. Měla hlavu se čtyřmi tvářemi a k jejím symbolickým atributům patřil roh hojnosti naplněný vínem, posvátný bělouš, meč, sedlo a udidlo.

Alfonse Mucha chtěl nejprve zobrazit pohanskou slavnost slunce. Později však umělec dal přednost kultu Svantovíta a přenesl jeho postavu do koruny vysokého dubu, posvátného stromu Indoevropanů.

V malbě se podobně jako v jiných obrazech Slovanské epopeje prolíná skutečnost s fantazií. Dolní polovina obrazu probíhá slavnost, provázená obětováním býčka a bezstarostným veselím. V levé horní části obrazu se rýsuje chmurná budoucnost Slovanů v podobě germánského boha války Thora.

Thor se smečkou posvátných vlků, stínících jasné nebe a hrozících pohromou. Hrozba se ve skutečnosti naplnila v roce 1168 nájezdem dánského krále Waldemara. Ten državu rozvrátil a Slovanům přinesl úpadek, bídu a poněmčení.

V pojetí Alfonse Muchy se Svantovít stává patronem všech utiskovaných a poražených. V pozadí obrazu stojí jeho chrám, uprostřed horní části obrazu je zobrazena skupina spoutaných zajatců a slovanský bojovník, umírající na bělouši a ověnčený lipovými listy, z jehož rukou Svantovít bere meč, aby jím Slovany ochránil.

Význam umění jakožto humánní odpovědi na válečné hrůzy je vyjádřen v dolní části obrazu třemi hudebníky a postavou řezbáře, chráněného múzou, k nimž se druží matka s nemluvnětem jako ztělesnění něhy a melancholie. V záři zapadajícího slunce doznívá mýtus původní slovanské slávy.

Text: Vlasta Čiháková-Noshiro, Galerie hlavního města Prahy

Slované v pravlasti Alfons Mucha Slovanská epopej

Slované v pravlasti

1912, vaječná tempera, olej, plátno, 610 × 810 cm

První tři obrazy z cyklu Slovanská epopej jsou považovány za nejzdařilejší. Je tomu tak nejspíš proto, že Alfons Mucha se na ně důkladně…

Zavedení slovanské liturgie

Zavedení Slovanské liturgie

1912, vaječná tempera, olej, plátno, 610 × 810 cm

Třetí obraz z první triády Slovanské epopeje, Zavedení slovanské liturgie, má rovněž historický a symbolický plán, směřující od vyjádření protivenství k duchovnímu vítězství. Znázorňuje…

Car Simeon I. Bulharský

Car Simeon I. Bulharský

1923, vaječná tempera, olej, plátno, 405 × 480 cm

Car Simeon I. Bulharský (také Symeon), syn cara Borise, pokřtěný patrně samotným Metodějem, je považován za zakladatele slovanské literatury. Získal velmi hluboké vzdělání v…

Král český Přemysl Otakar II.

Král český Přemysl Otakar II.

1924, vaječná tempera, olej, plátno, 405 × 480 cm

Pátý obraz Slovanské epopeje zobrazuje krále Přemysla Otakara II., jenž vládl v Čechách ve druhé polovině 13. století a byl věhlasným vladařem a válečníkem….

Korunovace srbského cara Štěpána Dušana východořímským císařem

Korunovace srbského cara Štěpána Dušana východořímským císařem

1923, vaječná tempera, olej, plátno, 405 × 480 cm

Panovník Štěpán Dušan byl významným srbským vojevůdcem, který využil rozkladu Byzantské říše ve 14. století, dobyl její jižní území na Balkáně a roku 1346…

Jan Milíč z Kroměříže

Milíč z Kroměříže

1916, vaječná tempera, olej, plátno, 620 × 405 cm

Cyklus pláten Slovanské epopeje se dělí rovnoměrně na část českou a slovanskou. Jádrem české části je tzv. husitský triptych, nazývaný také „Kouzlo slova“, věnovaný…

Kázání Mistra Jana Husa v kapli Betlémské

Kázání Mistra Jana Husa v kapli Betlémské

1916, vaječná tempera, olej, plátno 610 × 810 cm

Kázání Mistra Jana Husa představuje centrální část tzv. husitského triptychu a motto české náboženské reformace „Pravda vítězí“. Jan Hus jako národní hrdina a mučedník,…

Schůzka na Křížkách

Schůzka na Křížkách

1916, vaječná tempera, olej, plátno, 620 × 405 cm

Obraz představuje pravé vertikální křídlo tzv. Husitského triptychu a situaci v zemi po smrti Mistra Jana Husa, kdy vedení českých reformistů převzal radikální plzeňský…

Po bitvě u Grunwaldu

Po bitvě u Grunwaldu

1924, vaječná tempera, olej, plátno, 405 × 610 cm

Jedná se o jednu z největších bitev v dějinách středověké Evropy v roce 1410 mezi Řádem německých rytířů, usilujících o christianizaci Pobaltí, a polsko-litevskou…

Po bitvě na Vítkově

Po bitvě na Vítkově

1923, vaječná tempera, olej, plátno, 405 × 480 cm

Malby Slovanské epopeje se zakládají na Muchových ideálech zednářství. Alfons Mucha byl přesvědčeným pacifistou a předsevzal si, že nebude zobrazovat násilí, krev či průběhy…

Petr Chelčický u Vodňan

Petr Chelčický u Vodňan

1918, vaječná tempera, olej, plátno, 405 × 610 cm

Tento obraz, věnovaný duchovnímu předchůdci Jednoty bratrské Petrovi Chelčickému, je protějškem k obrazu jejího posledního biskupa, Jana Amose Komenského. Autor Slovanské epopeje maloval oba…

Husitský král Jiří z Poděbrad a Kunštátu

Husitský král Jiří z Poděbrad a Kunštátu

1923, vaječná tempera, olej, plátno, 405 × 480 cm

Jiří z Poděbrad patří v české historické malbě 19. století k oblíbeným postavám, neboť v roce 1458 se stal českým králem nikoli podle svého…

Hájení Sigetu Mikulášem Zrinským

Hájení Szigetu Mikulášem Zrinským

1914, vaječná tempera, olej, plátno, 610 × 810 cm

Tento obraz Slovanské epopeje je považován za nejdramatičtější. Líčí statečný boj obránců uherské pevnosti Szigetu (Szigetváru) proti nájezdu Turků. Váže se spíše k maďarským…

Bratrská škola v Ivančicích

Bratrská škola v Ivančicích

1914, vaječná tempera, olej, plátno, 610 × 810 cm

Obraz Bratrská škola v Ivančicích je prvním dílem triptychu, jenž byl tematicky věnován vzdělávací a osvětové činnosti Jednoty bratrské, hnutí náboženské reformace v předbělohorské…

Poslední dny Jana Amose Komenského v Naardenu

Poslední dny Jana Amose Komenského v Naardenu

1918, vaječná tempera, olej, plátno, 405 × 620 cm

Obraz věnovaný „učiteli národů“ Janu Amosovi Komenskému se v cyklu Slovanské epopeje řadí k nejzávažnějším. Alfons Mucha si vysoce cenil širokého pedagogického působení a…

Svatá hora Mont Athos

Svatá hora Mont Athos

1926, vaječná tempera, olej, plátno, 405 × 480 cm

Tento obraz maloval Alfons Mucha od roku 1924, neboť práce na něm se protáhla dvouletým průzkumem zvoleného místa. Byzantský chrám Mont Athos je prvním…

Přísaha Omladiny pod slovanskou lípou

Přísaha Omladiny pod slovanskou lípou

1926 (nedokončeno), vaječná tempera, olej, plátno, 390 × 590 cm

V roce 1894 se v českých zemích prosadilo vlastenecké hnutí mládeže Omladina, které vystoupilo se širokou škálou sociálně politických požadavků, od zavedení všeobecného…

Zrušení nevolnictví na Rusi

Zrušení nevolnictví na Rusi

1914, vaječná tempera, olej, plátno, 610 × 810 cm

Tento obraz vznikl jako jediný z celého cyklu na přání mecenáše Slovanské epopeje, amerického podnikatele Charlese R. Cranea, který byl příznivcem slovanské, zvláště pak…

Apoteóza z dějin Slovanstva Alfons Mucha Slovanská epopej

Apoteóza z dějin Slovanstva

1926, vaječná tempera, olej, plátno, 480 × 405 cm

Tento závěrečný obraz cyklu Slovanské epopeje je pojatý jako vize slovanského triumfu, jenž má být příkladem boje za národní svobodu celému lidstvu.

Přes značně…