HÁJENÍ SZIGETU MIKULÁŠEM ZRINSKÝM

Předmuří křesťanství

1914, vaječná tempera, olej, plátno, 610 × 810 cm

Chorvatský místokrál, Mikuláš Zrinský, pocházel ze starého šlechtického rodu Šubičů Bribirských. Proslul obranou vlasti proti Osmanům a roku 1563 se stal velitelem královského vojska na Dunaji a v Szigetváru.

Roku 1566 Turci s velkým vojskem vtrhli do Uher a počátkem srpna oblehli Szigetvár. Obránci město, zámek i starý hrad urputně hájili. S velkou tureckou přesilou se potýkali marně, ale díky jejich odvaze, a velkým ztrátám nepřátel, bylo turecké tažení na západ na několik let zastaveno.

Obraz zachycuje poslední okamžiky obrany, kdy je již město Turky dobyto. Hoří zámek i starý hrad, kde Zrinský pronáší plamennou řeč ke zbytkům posádky a chystá se s nimi k poslednímu výpadu. Vyčerpaní bojovníci odkládají těžkou výstroj, aby se mohli lépe pohybovat.

V pravé části obrazu je znázorněna prachárna, kterou obránci nechtěli vydat nepříteli. Velitelka žen proto zapaluje louč, kterou později vhodí do věže se střelným prachem. K ní na lešení vystupují ostatní ženy, protože dávají přednost smrti před zajetím a otroctvím.

Temný sloup dýmu rozdělující obraz symbolizuje explozi v pevnosti i vznešenost hrůzné oběti lidských životů v zájmu svobody.

Text: Vlasta Čiháková-Noshiro, Galerie hlavního města Prahy