HUSITSKÝ KRÁL JIŘÍ Z PODĚBRAD A KUNŠTÁTU

Zápas o autoritu - demokratický král Jiří a teokratický Řím

1923, vaječná tempera, olej, plátno, 405 × 480 cm

Způsob jednání, přímost a zásadovost Jiřího z Poděbrad (1458-1471) – krále obojího lidu, zobrazuje Alfons Mucha v jedné z příhod jeho panování.

Papež Pius II. nevlídně přijal v Římě Jiřího poselství vedené Zdeňkem Kostkou z Postupic a Prokopem z Rabštejna. 3. dubna 1462 se poslové vrací zpět do Prahy a s nimi přijíždí i stálý vyslanec českého království ve Vatikánu Fantinus de Valle. Předkládá papežův požadavek, aby se král Jiří, jeho rodina i celý národ zřekli husitství a také jeho rozhodnutí neuznávat už nadále platnost basilejských kompaktát, které upravovaly vztahy mezi husity a katolickou církví. Král přijímá posly z Říma v Králově dvoře na Starém Městě pražském v době zemského sněmu. Jeho reakce na papežův požadavek je velmi vznětlivá. Vstává ze svého křesla tak prudce, až se křeslo kácí, a odpovídá, že „…neuznávám papeže soudcem nad svědomím svým, své rodiny, ani svého národa“. Papežští poslové stojí, nebyla jim nabídnuta židle, protože i čeští poslové museli v Římě před papežem stát. Zděšení nad ostrou královou odpovědí se zračí v tvářích doprovodu papežského legáta, hrdost v postojích a výrazech českého panstva. Podle pětilisté růže na zádech poznáme pána z Rožmberka, člena královské rady a vladaře jižních Čech. Proti němu sedí arcibiskup Jan Rokycana s křížem na fialovém rouchu. Vpravo v rohu je postava s bláznovskou čepicí, moudrý a vzdělaný člověk, který se zřekl všech výsad, aby mohl králi radit – bratr Paleček, nejslavnější šašek českých dějin. Vlevo od něj je chlapec, který rázně zavřel knihu s nápisem Roma, tím Alfons Mucha symbolizuje konec všech jednání mezi papežem a Jiřím z Poděbrad.

Po ukončení této audience propouští král všechny papežské vyslance. Následujícího dne si předvolává Fantina de Valle a za zradu a špatné zastupování zájmů českého království jej uvrhne do vězení. Papež reaguje tím, že dává Jiřího do klatby, dokonce jej zbaví královské koruny. Když Jiří vyslechl tyto zprávy, prohlásil, že zemře jako český král. Stalo se tak v roce 1471 v jeho 51 letech, v době, kdy byl na vrcholu své diplomatické a politické síly.

Text: Vlasta Čiháková-Noshiro, Galerie hlavního města Prahy