Stručná historie krumlovské židovské komunity

Židovská obec v Moravském Krumlově patří mezi nejstarší na Moravě, přičemž první rodiny se zde začaly usazovat koncem 14. století. V roce 1547 byla pravděpodobně postavena synagoga. V 16. století zde žilo 26 židovských rodin. Židé čelili značným omezením v právech, která se týkala pobytu ve městech, nabývání půdy a přístupu do škol či úřadů. Následkem toho byli Židé nuceni zabývat se ve starší době půjčováním peněz na úrok a obchodu. Byli zatíženi vysokými daněmi a poplatky, které měli povinnost odevzdávat vrchnosti.

Vytvoření ghetta

Po ničivém požáru v Moravském Krumlově v roce 1690 kníže Maxmilián nařídil oddělení Židovské ulice od města zdí, aby předešel podobným neštěstím. Židé se proti tomu bránili a získali povolení, aby místo zdi byla tato ulice oddělena pouze branami. Za císaře Karla VI. byla vydána nařízení, která ještě více omezila židovskou populaci v českých zemích. Židé se nesměli usazovat tam, kde předtím nesídlili, byla zřízena oddělená ghetta a počet židovského obyvatelstva byl kontrolován systémem evidence s maximálním počtem 5 106 rodin pro celou Moravu.

Toleranční patent císaře Josefa druhého z roku 1781 evidenci upravil a počet navýšil. Počet familiantů pro Moravu vzrostl a bylo uznáno 52 židovských obcí. V Moravském Krumlově bylo povoleno 49 familiantů žijících ve 42 domech.

V roce 1830 měla krumlovská židovská obec 356 obyvatel, což představovalo 23 % z celkového počtu obyvatel města. Bylo to nejvíce židovských obyvatel v historii Moravského Krumlova.

19. století

Rozhodující změnu v postavení Židů přinesl revoluční rok 1848 s vyhlášením rovnosti občanů a náboženské svobody. Místo vrchnostenských úřadů nastoupila státní správa. V 50. letech vznikla v Moravském Krumlově samostatná Židovská politická obec, která se sloučila s osadami Rakšice, Rokytná a Dobřínsko.

Židé začali opouštět ghetta a stěhovali se do větších měst, což vedlo k rozvoji jejich podnikatelské činnosti. Od roku 1848 evidujeme pokles počtu židovských obyvatel v Moravském Krumlově, kteří se nejčastěji stěhovali do Brna, Znojma, Vídně či USA.

Tragický osud

V roce 1938 prosadil poslední majitel krumlovského panství Rudolf Kinský přičlenění Moravského Krumlova k Sudetům, čímž se město stalo součástí Velkoněmecké říše. Po vzniku Protektorátu byli místní Židé deportováni do ghetta Terezín a do koncentračních táborů.